Published On: Ne, Dub 8th, 2018

Jak sabotovat český průmysl a jeho export

 

 

(Bohužel to začalo platit znovu i pro naši dobu)

Říká se, že srážka s blbem opravdu bolí, ale jak bolí srážka s gaunerem, sabotérem českého průmyslu, politikářem Láďou Bátorou – takto: Když si mne v srpnu r. 1994 Ing. Jiří Maroušek v tu dobu GŘ firmy INPRO, a.s. zvítězivší ve vládní soutěži o kontrolní balík tehdejšího českého průmyslového strojírenského gigantu ČKD Praha Holding, a.s. vytáhl z funkce jeho poradce pro zahraniční obchod z firmy INPRO do ČKD na tutéž funkci a později do funkce ředitele pro zahraniční obchod ČKD Lokomotivka, a.s., byl jsem osobně Jirkou Marouškem představen novému odbornému řediteli ČKD Praha Holding, a.s. Ing. Ladislavu Bátorovi a to představen tak, že Jirka Maroušek mi sdělil, že pan Bátora je zároveň jakousi spojkou V.K. v ČKD. (V.K. rozuměj Václav Klaus). Já měl v těch letech od Jirky Marouška specifický úkol – všemi dostupnými legálními prostředky dosáhnout toho, aby byl mezi ČKD a DSVN (Duong Sat Viet-Nam=Vietnamské státní dráhy) uzavřen kontrakt na dodávku dalších úzkorozchodných dieselelektrických rychlíkových lokomotiv.

Využil jsem k tomu svých politických konexí na PhDr. Miloslava Ransdorfa a s Mílou jsme vymysleli následující plán: KSČM jakožto sesterská strana vládní vietnamské Komunistické Strany Vietnamu zprostředkuje uzavření tohoto kontraktu, pokusí se odvrátit jeho uzavření s belgickou resp. francouzskou konkurencí ČKD, jak si původně přály DSVN a za to ČKD vyplatí ekonomické struktuře KSČM firmě Budějovická Mládež Export, a.s. vlastněné Dr. Vojtěchem Filipem a Petrem Braným zprostředkovatelskou provizi ve výši 5,5% z hodnoty kontraktu. Jirka Maroušek velice brzy a správně pochopil, že aby ČKD udržel, tak jej musí zeštíhlit. Pojali jsme tehdy s Jirkou a ještě tehdejším technickým ředitelem ČKD Praha Holding, a.s. Ing. Janem Vlčkem jr., CSc. plán, že ze tří akciovek ČKD vyrábějících dopravní techniku – ČKD Lokomotivka, ČKD Tatra a ČKD Trakce uděláme jednu akciovku pod názvem ČKD Dopravní systémy, a.s. a fyzicky tuto novou společnost přesuneme do právě dobudovávaného areálu na Praze-Zličíně.

Láďa Bátora samozřejmě tento plán v roce 1995 vyzvonil V.K. a bylo okamžitě velmi zle. V.K. trefil v afektu Láďu Bátoru svým mobilem do čela a Láďa Bátora s ovázanou hlavou nám poté následujícího dne v ČKD sděloval, že to ekonomické zeštíhlení ČKD včetně zeštíhlení jeho pracovních sil v zájmu jeho normálního ekonomického fungování nesmí ČKD provést neb je rok před volbami do PS PČR a že by po tomto zeštíhlení a hromadném propouštění v ČKD lidi v těchto volbách nevolili v Praze a okolí ODS. Honza Vlček na to reagoval tak, že buď bude proveden náš společný plán M:V:K (Maroušek Vlček Knap) zeštíhlení ČKD a vytvoření ČKD Dopravní systémy, a.s. nebo půjde pryč.

A tak Jirka Maroušek vinou Ládi Bátory, V.K. a ODS propásl jedinou možnou kruciální příležitost a možnost v pravý čas zvrátit ekonomiku ČKD Praha Holding, a.s. v zájmu toho, aby se vyhnul pozdějším potížím. Volby v r. 1996 do PS PČR nakonec pro ODS dopadly jakž takž neb jen těsně ODS tehdy porazila ČSSD, která se tolik zvedla pod novým vedením Miloše Zemana. Pravda Jirka Maroušek se k fúzím svých dopravních dceřinek na podzim v r. 1996 vrátil a v r. 1997 vznikly ČKD Dopravní systémy, a.s., ale to bylo již z hlediska ozdravění ekonomiky ČKD s křížkem po funuse. Takže Láďa Bátora, V.K. a ODS tímto de facto poslaly ČKD Praha Holding, a.s. na cestu k úpadku – konkursu.

Ale jak to bylo dál s tím Vietnamem? KSČM opravdu ve svém úsilí dosáhnout pro ČKD Lokomotivka, a.s. významného obchodu na dodávku 10 zmodernizovaných lokomotiv v řádu cca 1/2 miliardy tehdejších Kč s perspektivou – když se těch prvních 10 na DSVN v provozu osvědčí – dodávky dalších 40lokomotiv pro DSVN a to již lokomotiv se sekundárním odpružením a rychlostí 120km/hod, tak KSČM opravdu nezklamala. Nasadila do bitvy svého člověka Dr. Bohumila Handla, bývalého velvyslance ČSSR ve Vietnamu, člověka věkem staršího seniora, který byl v celém Vietnamu velmi oblíben a těšil se zde velké autoritě. A já jsem s Dr. Handlem v březnu r. 1995 do Vietnamu odcestoval, Dr. Handl zvrátil jednání od belgické a francouzské konkurence ve prospěch ČKD po stranické linii KSČM-Komunistická strana Vietnamu a tak jsem odlétali z Vietnamu s tzv. Letter of Award = závazný dopis příslibu DSVN uzavřít za určitých v něm specifikovaných podmínek do konce r. 1996 kontrakt na dodávku 10 lokomotiv ČKD pro DSVN. Dr. Handl zároveň vezl dopis od vedení KSV pro KSČM, v kterém bylo konstatováno, že kontrakt bude udělen DSVN ČKD až teprve tehdy, až bude uzavřena příslušná smlouva mezi ČKD a ekonomickou strukturou KSČM Budějovická Mládež Export, a.s..

Přistáli jsem v Praze brzy ráno a to právě v den, kdy Jirka Maroušek v tom březnu 1995 pořádal oslavu svých 50. narozenin a tak jsem mu ten Letter of Award od DSVN přivezl jako dárek k narozeninám a to významně upevnilo náš vztah s Jirkou. V ten den jeho padesátin jsem netušil, jak Jirkovu osobní přízeň budu potřebovat. Já dostal totiž od Jirky delikátní úkol – uzavřít smlouvu o zprostředkování tohoto obchodu na provizní bázi 5,5% alikvotně splatné po částech vždy, jakmile ČKD dojde dílčí platba od DSVN s firmou Budějovická Mládež Export, a.s. Smlouva byla jakožto přísně tajná uzavřena, ale bohužel soudruzi s KSČM ji po svém odtajnili neb se všude a hlavně v Parlamentu začali v rámci své politické propagandy vytahovat, jak jsou schopni pro průmyslové podniky ČR ve státech, kde vládnou Kuba, Mongolsko, Severní Korea, Spolková země Šlesvicko-Holštýnsko, Kazachstán, Turkmenistán, Uzbekistán, Azerbajdžán apod., jak jsou tedy soudruzi schopni zajistit miliardové obchody – viz tento konkrétní hmatatelný případ ČKD ve Vietnamu.

A tak se o této hloupě soudruhy z KSČM odtajněné smlouvě dozvěděl i V.K., který – byť Láďa Bátora již tehdy oficielně v ČKD nepracoval, ale nadále působil jako spojka V.K. v ČKD, tak V.K. po Láďovi Bátorovi vzkázal Jirkovi Marouškovi, že takto jako ve Vietnamu ČKD nesmí s KSČM spolupracovat a že musí Jirka Maroušek na hodinu dát jednomu ze dvou hlavních architektů spolupráce KSČM s českou průmyslovou sférou (Ransdorf Knap) Ing. Josefu Knapovi na hodinu výpověď. A jak to tedy nakonec dopadlo? Ono totiž toto přání V.K. do ČKD Jirkovi přišlo někdy v červnu 1996, kdy již byla skoro na cestě do ČKD delegace DSVN na nejvyšší úrovni vyslaná za účelem podpisu kontraktu na dodávku lokomotiv. A můj přítel Míla Ransdorf jednoznačně a tvrdě Jirkovi Marouškovi vzkázal, že jakmile ČKD propustí Knapa, tak KSČM na ten kontrakt ČKD s DSVN položí svou těžkou medvědí tlapu a z pořádně pro ČKD ziskového obchodu prostě nebude nic. A tak se nakonec Míla a Jirka dohodli o mně – a já to tehdy akceptoval jen z toho důvodu, že jsme s manželkou měli doma čerstvě pár týdnů narozený druhý přírůstek do naší rodiny našeho synka Viléma – že mne Jirka Maroušek z ČKD nepropustí, jen mne stáhne dočasně z toho obchodního případu Vietnam do ústraní tedy konkrétně do funkce šéfa zásobování ČKD Lokomotivka, a.s..

Kontrakt byl skutečně mezi DSVN a ČKD v tom červnu 1996 slavnostně podepsán a když se gen. ředitel DSVN po mne ptal, jak to, že u toho nejsem, tak to bylo pro ČKD velké společenské faux-pas. Samozřejmě pár let trvalo, než tento kontrakt vstoupil v (právní) účinnost neb jeho účinnost byla vázána na efektivní připsání 15% akontace (platby předem) od DSVN na účet ČKD a ono to trvalo až do září r. 1998, než si DSVN doma ve Vietnamu zajistily na dodávku lokomotiv od ČKD finanční krytí. Takže dodací lhůta lokomotiv začala dle kontraktu běžet až od září r. 1998, kdy ale již situace ČKD byla téměř beznadějná z hlediska ekonomiky i cash-flow, kdy jsem často přišel domů bez výplaty, ale kdy jsem se zase od jara r. 1999 vrátil jako nově ustavený vedoucí obchodního případu lokomotivy Vietnam k tomuto obchodu a svým vietnamským přátelům. Jirka Maroušek totiž správně pochopil, že mne jakožto člena ČSSD nemůže od podzimu r. 1998 držet v ČKD v ústraní, když ČSSD vstoupila po vítězných předčasných volbách do PS PČR a Oposmlouvě s ODS v r. 1998 hlavními dveřmi do Strakovy akademie.

Zdálo se tedy, že Láďovi Bátorovi je definitivní konec v ČKD, ale nebyl. Mně na podzim r. 1998 po tom, co přišla akontace do ČKD od DSVN a tudíž i BM Export, a.s. alikvotní část jejich zprostředkovatelské provize a následně i mému tátovi pro mne přišla provize z provize od fimry BM Export, a.s. mne tedy moc těšilo, že soudruzi i vůči mně dodrželi slovo. Koupil jsem za to rodině tehdy tu nejlepší ŠKODA FELICIA na trhu jako dar k vánocům r. 1998. Bohužel jsem si ale stále jasněji uvědomoval, jak je ekonomická situace ČKD den ze dne neudržitelnější. Intervenoval jsem ve prospěch finančního podržení nějakou injekcí od nové vlády ČSSD i u premiéra Miloše Zemana, ale bohužel v tu dobu se k Milošovi vecpal i náš sabotér českého průmyslu Láďa Bátora. A ten chlap Bátora – zřejmě rasově uherských kořenů – uměl na mnoho lidí a i v době Věci Veřejných např. na pana ministra školství za VV pana Dobeše. Pan Ing. Ladislav Bátora se vetřel v r. 1999 někdy na podzim do přízně tehdejšího premiéra Miloše Zemana a i řady ministrů vlády ČSSD. Oháněl se všude tím, že je poradcem V.K. a že se V.K. hrubě, ale opravdu hrubě nelíbí v rámci Opoziční smlouvy a Tolerančního patentu mezi ČSSD a ODS to, co duo Ransdorf-Knap rozehrálo mezi podniky českého průmyslu a KSČM zejména ČKD a i to, že jsem podobný obchod začal rozehrávat pro Aero Vodochody, o jehož podzvukové bitevníky měla zájem armáda Vietnamu.

A jak by to vypadalo do budoucna, kdyby byl tímto způsobem a naprosto legálně zajištěn levici takovýto penězovod z jí zprostředkovaných exportů českých podniků? A Láďa leštil kliky u premiéra a špiček ČSSD tak dlouho, až se podařilo Láďovi opravdu hodně – prostě přesvědčit Miloše a ČSSD, že se musí zatrhnout KSČM úspěšný zárodek budoucího významného penězovodu. On totiž Láďa Bátora opravdu není pitomec, je to vzdělaný, sečtělý, životem zkušený člověk. Proto opravdu gauner nebezpečný. A tak Láďa někde v příslušném zákoně Vietnamu – o čemž jsem věděl a čehož možného uplatnění jsem se obával – vyštrachal klausuli, že státní podnik Vietnamu – čímž jsou pochopitelně i DSVN – Vietnamské státní železnice – nesmí uzavřít smlouvu se zahraničním subjektem, který je v úpadku/konkursu a pokud se takový smluvní subjekt DSVN do úpadku/konkursu dostane, tak DSVN musí od dalšího vyřizování kontraktu odstoupit !!!

A tak se v Láďovi zrodil plán, že navede premiéra a špičky ČSSD, aby nějakým „vládním“ dekretem byly ČKD Dopravní systémy, a.s. poslány do řízeného úpadku – konkursu ( v zájmu toho, aby ČKD DS za hubičku poté koupil SIEMENS, A.G.), což se opravdu v lednu 2000 stalo a to dokonce tak, že soudem ustanovený správce konkursní podstaty firmy ČKD Dopravní systémy, a.s. v úpadku byl jmenován blízký Láďův osobní přítel. Správce konkursní podstaty s šéfy tehdejší Konsolidační banky (agentury) vyjel situaci do Vietnamu ihned u DSVN žehlit, ale pochopitelně bez úspěchu – zákon je prostě i ve Vietnamu Zákon. Takže prostě kontrakt mezi DSVN a ČKD byl prohlášen za nulitní a nevím, zda o akontaci 15% z hodnoty kontraktu cca 1/2mld.Kč nakonec DSVN nepřišly. To jsem již v ČKD od 1.1.2001 nebyl. Pro mne je důležité to, že BM Export, a.s. nepřišla o svou 5,5%zprostředkovatelskou provizi z té výše uvedené akontace a já tudíž následně nepřišel o ty peníze na Felicii, které byly opravdu zasloužené a tvrdě vybojované i na takových sabotérech českého průmyslu, politikářských gaunerech a týpkách, jako je pan Ing. Ladislav Bátora.

Ano, toto je historie přes 20let stará, ale Vy si myslíte, že sabotéři českého průmyslu a jeho exportu vyhynuli? Nikoliv – jsou mezi námi, škodí jak mohou a to dokonce jako jedna celá dokonce tzv. moderní partaj.

Ale o tom až v následujícím příspěvku neb to téma si ten samostatný příspěvek zasluhuje.

V Čelákovicích dne 8. dubna 2018

Ing. Josef K n a p

Pracoval jako ředitel exportu pro ČKD, studoval obor Zahraniční obchod na škole University of Economics, Prague

Comments

comments